„Světlana“ aneb příběh nežádoucí spokojenosti zaměstnanců

Světlana nastoupila do firmy na manažerský post. Protože měla praxi, chtěla způsob vedení svého úseku nastavit podle sebe. Popsala řediteli své vize a protože mu byly sympatické, ředitel to schválil.

Dostala na starosti servisní úsek, který byl v non-stop provozu a kde byl neustálý kontakt se zákazníkem. Svůj úsek vedla věcně a konstruktivně. Zvedla laťku etiky chování k zákazníkům a principů komunikace. Protože potřebovala více lidí, sehnala další zaměstnance a domluvila se na individuálním nastavení pracovní doby. Od té doby všem na oddělení vycházela vstříc se směnami. Když byla krize, sama zašla do provozu, aby zákazníci byly spokojeni. Na oddělení zavládla pohoda a lidé začali rádi chodit do práce. Ouha a to začalo být trnem v oku jiným manažerům.

Ostatním začalo vadit, že vychází vstříc podřízeným. Měli strach, že to sníží jejich autoritu. „Proč více nenařizuje, proč není více direktivní?“ Světlanin argument byl jasný: „Jde mi o to, aby mí podřízení byli co nejméně stresovaní, aby svůj stres nepřenášeli na zákazníky.“ Manažeři se začali rozčilovat, protože Světlanina práce poukazovala na nedostatky v jejich způsobu vedení lidí. Hlavně ji vyčítali to, že vstřícně komunikovala s podřízenými, její ústupky osobním potřebám zaměstnanců. Pohodu jejího týmu vysvětlovali její měkkostí. Najednou začali poukazovat na to, že někde na oddělení zůstala ležet mandarinka nebo na poličce, kde nikdo nic neodkládal, byl měsíční prach. Tyto stížnosti začali donášet řediteli a argumentovali tímto její neschopnost. Najednou ředitel zapomněl na spokojenost Světlaniných zákazníků i zaměstnanců. Ředitel měl denně několik podnětů o nedostatcích. Přestože věděl, že tyto nedostatky se nacházejí i na ostatních úsecích, nechtěl se těmito věcmi zaobírat a chtěl mít klid. Raději se domluvil se Světlanou na ukončení spolupráce. Světlana je hrdá, nechtěla spolupracovat s člověkem, který si její práci neváží, a proto radši přijala dohodu za nedůstojných podmínek.

Poslední dobou se někdy setkávám se zvláštní reakcí na situaci, kdy lidé v části firmy začnou být spokojeni. Šikovný manažer vytvoří takové prostředí, ve kterém se kolegům dobře pracuje. Práce na spokojenosti zaměstnanců však stojí hodně energie a jiní manažeři radši, než aby zaváděli změny, raději začnou informační válku s cílem schopného manažera pošpinit.

Že je vám taková situace povědomá? V řadě firem se s ní setkáte. Je jednodušší shodit (pomluvit) schopnosti kolegy, než poukázat na to, že je nutné zlepšit vlastní práci.

Jsem rád, že zde na Linkedin se vzájemně podporujeme v kvalitní personální práci. Jsem rád, že je zde spousta lidí, kteří přemýšlejí o tom, jak ve svých firmách postavit kvalitu a výkon na základech spokojenosti zaměstnanců. Jsem rád, že jsou zde osobnosti, které jsou ochotny sdílet své know how a inspirují k této práci ostatní. Věřím tomu, že se ukáže, že spokojení zaměstnanci vytvářejí lepší produkty.

Často však manažer potřebuje podporu zvenčí, aby v náročné situaci obstál. Určitě je potřeba, aby nejen kvalitně pracoval s podřízenými, ale aby i systematicky prezentoval výsledky své práce u vedení firmy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *